Adina Mandlová, vlastným menom Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, bola jednou z najvýraznejších a najkrajších českých herečiek obdobia protektorátu. Jej život bol mimoriadne búrlivý, poznačený hviezdnymi úspechmi, osobnými tragédiami, kontroverziami a povojnovým odsúdením. Napriek relatívne krátkej filmovej kariére zanechala nezmazateľnú stopu v českej kinematografii a stala sa legendou.
Detstvo a začiatky kariéry
Adina Mandlová sa narodila 28. januára 1910 v Mladej Boleslavi. Jej otec bol prednostom stanice a inšpektorom železníc. Už od útleho detstva bola otcom až nekriticky hýčkaná a podporovaná v umeleckých záujmoch, čo jej neskôr vynahradilo stratu otca v ôsmich rokoch. Svoje zvláštne meno dostala, pretože podľa jeho mienky mala predurčenú skvelú budúcnosť. O jej výchovu sa staral výhradne otec a od štyroch rokov hrala na piano. Po smrti otca sa rodinné pomery veľmi zhoršili, matka našla niekoľko strýčkov, ktorí rodinu podporovali, no to nestačilo a rodina sa uchýlila aj k lúpežným výpravám do záhrad a polí. V šestnástich Adinu poslali do parížskeho dievčenského penzionátu, kde sa naučila variť a zdokonalila svoju francúzštinu a nemčinu. Už v 16 rokoch si našla milenca a chodila s ním po nočných baroch. Vo francúzskom penzionáte si našla ďalšieho, s ktorým otehotnela, načo absolvovala potrat. Po návrate do Prahy pracovala krátko ako sekretárka, no rýchlo sa zoznámila s ľuďmi, ktorí ju uviedli do sveta filmu. Prvýkrát sa objavila na striebornom plátne v roku 1932 vo filme Děvčátko, neříkej ne!, kde mala len jednu repliku. Zlom nastal, keď sa zoznámila s hercom a režisérom Hugom Haasom. Vďaka jeho podpore a snahe získala rolu v komédii Život je pes, ktorú napísal a režíroval Martin Frič. Haas napriek nesúhlasu majiteľa Moldavia filmu presadil svoju chránenkyňu a milenku Adinu Mandlovú do hlavnej roly.
Vrchol kariéry v 30. a 40. rokoch
Nasledovali komédie Nezlobte dědečka s Vlastou Burianom v hlavnej úlohe a Mazlíček, na ktorej sa Haas podieľal ako herec aj spoluautor scenára. V tom čase už patrila Mandlová k najznámejším herečkám, vynikala nielen šarmom, ale aj hereckým dôvtipom a prirodzenosťou. Len v roku 1937 účinkovala v deviatich filmoch. Haas si však strážil, aby najviac vynikla v jeho projektoch. K vrcholom ich spolupráce patrí komédia Mravnost nade vše (1937), kde stvárnila dcéru hlavného hrdinu, upätého moralistu v podaní Huga Haasa. V ženských úlohách jej konkurujú Světla Svozilová a Věra Ferbasová, herecké výkony a vtipný scenár však robia z filmu jednu najlepších komédií svojej doby. Mandlová hrala spoločne s Vlastom Burianom v Lamačových komédiách Ducháček to zařídí (1938) či U pokladny stál (1939). Jej cesty sa definitívne pretli s Oldřichom Novým v divácky úspešnej komédii Kristián v réžii Martina Friča (1939). Kristián umožnil vyniknúť Mandlovej herectvu i kráse a pre herečku znamenal vrchol jej kariéry. "Výkon a okolnosti zaslúžene iniciovali pre Adinu Mandlovú udelenie Národnej Svätováclavskej ceny. Tú istú cenu získal aj režisér Martin Frič," pripomína kniha Barrandov. Otakar Vávra obsadil Mandlovú do svojho Kouzelného domu (1939). Popri satire Přítelkyně pana ministra (1940) sa objavila ešte v ďalšej Fričovej komédii Hotel modrá hvězda (1941). Jej posledným českým filmom bola Sobota (1944).
Osobný život a povojnové obdobie
Jej filmová kariéra bola hvězdná. Ale přestože vypadala jako holka, která nemá žádné trable, užila si toho dost. V osmi letech přišla o otce, ve čtrnácti ji pravděpodobně zneužíval otčím. Když jí bylo osmnáct, přišla do jiného stavu, ale šla na potrat. Prvorepublikový sexsymbol měl na svém kontě i spoustu milenců. Herečka měla čtyři manžele. První z nich byl levicově zaměřený malíř Zdeněk Tůma, který sice nebyl pracháč, ale naučil ji malovat. V té době to táhla s hercem Vladimírem Šmeralem, kvůli kterému si její manžel Tůma pustil plyn. Herec byl ženatý, a navíc měl za ženu Židovku. Skončil v koncentračním táboře a Mandlová, která s ním otěhotněla, potratila. Nakrúcaniu Soboty neprial ani vojnový stav, ale ani súkromný život Adiny Mandlovej. Jej manželom bol krátky čas výtvarník Zdeněk Tůma, ktorý spáchal samovraždu. K jej láskam patril herecký kolega Vladimír Šmeral, s ktorým čakala dieťa, narodilo sa však mŕtve krátko po dokončení "Soboty". Koketovala s Němci, ovšem některá obvinění nebyla pravdivá. Přesto Adina po válce skončila ve vězení na Pankráci. Nazývali ji "fašistickou čubkou" a jen málokdo se jí zastal. Za pomoci přátel se nakonec Mandlová dostala na svobodu a chtěla pokračovat v herecké kariéře. Žádný comeback se bohužel nekonal. Po vojne bola Mandlová obvinená z kolaborácie, strávila tri mesiace vo väzení a manuálne pracovala. Po sobáši s pilotom RAF Joeom Knightom (alias Josefom Kočvárkom, pôvodom z Moravy) odišla do Anglicka, kde pracovala ako kuchárka. Zahrala si ešte vo filme Blázon a princezná (The Fool and the Princess, 1948). V 60. rokoch 20. storočia tiež vystupovala v seriáli The Saint, ktorého hlavnou hereckou hviezdou bol Roger Moore. V Anglii pracovala jako kuchařka, švadlena i pomocnice v domácnosti. Získala roli ve filmu The Fool and Princess, který jí přinesl uznání. Rozvedla se s Josefem a podporu našla u bohatého Geoffreyho. I za něj se nakonec provdala. „Všichni mi domlouvali, abych si ho vzala. Na jedné straně nejistá existence, na druhé možnost bezstarostného života v přepychu a konec potíží, kdo zaplatí činži,“ vzpomíná ve své knize. Brzo po svatbě se ale Geoffrey změnil, Adinu považoval za majetek a všechno muselo být po jeho. V roce 1949 začala zkoušet divadelní hru a kostýmy navrhoval Ben Pearson. Měl velký obchodní dům s dámskými šaty v Yorkshiru, salon v Londýně a navrhoval pro mnohé filmové a divadelní společnosti. Hned napoprvé se Adině zalíbil. Adina však Bena okouzlila, spřátelili se a báječně si rozuměli. Mandlová s Benem trávila spoustu času, chodili do divadel a na večeře, ale jejich přátelství bylo platonické. Později se to ale změnilo. Ben se Adině přiznal, že ji má rád, přestože je homosexuál. Stali se z nich milenci a Adina ve své životopisné knize říká: „Byli jsme do sebe velice zamilovaní. V červnu 1954 se Adina a Ben vzali, za svědka jim šla Benova posluhovačka. V Anglii s manželem žili až do roku 1966. V tomtéž roce dostala nabídku do Prahy, aby hrála v muzikálu Hello, Dolly. Bylo to od války poprvé, co se ocitla znova doma. Bohužel comeback se nekonal, bývalí herečtí kolegové rozjeli kampaň proti jejímu hostování v Hudebním divadle Karlín. S manželem Benem se rozhodla, že se přestěhují někam, kde je klid a teplo. Projeli jižní Evropu, navštívili Francii, Itálii i Španělsko, ale nakonec je okouzlila Malta. Teprve tam našla Adina klid. „Slunce svítí, nebe je modré, v zahradě všechno kvete, a když se ráno probouzím, jsem zase ráda na světě,“ píše ve své životopisné knize. Na Maltě žili od roku 1967 do roku 1981. Měli starou farmu uprostřed vesnice Balzan. Usedlost nechali zrekonstruovat. V roce 1981 se z Malty přestěhovali do Kanady. Když její milovaný Ben v roce 1990 zemřel, Adina tam už nechtěla zůstat. Strávili spolu úctyhodných 37 let a bylo to skutečně šťastné manželství. Mandlová byla v pokročilém věku, přesto se rozhodla, že se vrátí do rodné vlasti, aby zde strávila poslední měsíce svého života. Mandlovou čekalo ještě jedno nevydarené manželstvo, až napokon našla šťastie v zväzku s módnym návrhárom Benom Pearsonom. Prekonala tuberkulózu a pokúsila sa o samovraždu, keď sa nedočkala hereckej šance v Československu. V roku 1966 mala hrať v muzikáli Hello Dolly, no neprajnosť českých kolegov a dozor Štátnej bezpečnosti ju odradili.
Adina Mandlová: Poslední rozhovor před smrtí!
Kontroverzie a obvinenia z kolaborácie
Životy hereckých hviezd v období protektorátu boli zložité a často obklopené mýtmi. Adina Mandlová nebola výnimkou. Po vojne sa väčšina národa obrátila proti nej, obviňujúc ju z milenky nenávideného K. H. Franka. Mandlová tvrdila, že sa s Frankom prvýkrát osobne stretla až v roku 1943. Napriek tomu dostávala anonymné listy a výhražné telefonáty. Po vojne pomer s Mandlovou poprel aj sám Frank. Nazývali ju "fašistickou čubkou" a len málokdo se jí zastal. Za pomoci přátel se nakonec Mandlová dostala na svobodu a chtěla pokračovat v herecké kariéře. Žádný comeback se bohužel nekonal. Vzhledem k těmto okolnostem se rozhodla opustit Československo.
Návrat do Čiech a smrť
Domov do Čiech sa Adina Mandlová vrátila v roku 1991 a tu aj zomrela 16. júna 1991. Jej život bol plný slávy, pádov a kontroverzií, no navždy zostane jednou z najvýznamnejších osobností českej kinematografie. "Dívám se na minulost bez trpkosti, necítím nenávist k těm, kdož se mi snažili život znesnadnit. Všecko, co jsem pokládala za důležité, je teď bezvýznamné. Dneska už se tomu jenom směju,“ napísala v memoároch, ktorým dala rovnaký názov. Tak jako malá holka na tátově pohřbu prošla tím vším se ctí a nadhledem. Jejich posledná kniha Dneska už se tomu směju je svedectvom jej života, ktorý bol plný vzostupov a pádov. V Kanade žila do roku 1991, kedy sa vrátila do Českej republiky, aby tu strávila posledné mesiace svojho života. Zomrela 16. júna 1991 vo veku 81 rokov.
Spomienky a audioknihy
O živote Adiny Mandlovej vzniklo niekoľko kníh a audiokníh. V roku 1974 Josef Škvorecký nahrával s Adinou Mandlovou rozhovor, ktorý mal slúžiť ako podklad pre knihu Adina Mandlová - Dneska už se tomu směju. Ondřej Suchý neskôr napísal knihu Čemu se smála Adina Mandlová na základe týchto zvukových materiálov. Audioknihy ponúkajú autentický pohľad do života herečky, ktorá spomína na významné osobnosti českého filmu, okolnosti filmovania a širšie súvislosti udalostí. Jej autobiografie Dneska už se tomu směju (1977), napsaná spolu s Josefem Škvoreckým, odhaluje hlubokou frustraci z minulosti i ze ztráty slávy.