Historie cvičení Kendó začala v roku 1986. Československo v té době leželo v táboře komunistických zemí za železnou oponou. V květnu tohoto roku se v Praze konala ukázka Kendó, kterou předvedla delegace učitelů z Celojaponské federace Kendó (Zen Nihon Kendó Renmei) pod vedením Sonoda Masaji senseje (Hanši 8. dan). Sportovní hala Folimanka byla zcela zaplněná zvědavými diváky, ktorí Kendó v životě neviděli. Jenže neměli žádného učitele a vybavení bylo naprosto nemožné sehnat. Proto se obrátili na Japonskou ambasádu o pomoc. Jeden z japonských zaměstnanců velvyslanectví, pan Toru Giga, v té době držitel stupně 3. dan, svolil s tím, že bude tuto skupinu učit. Odhodlané lidi ale nejde zastavit.
V roce 1988 první dva členové, bratři Vladimír a Miloslav Hotovcovi, vnímaní jako „otcové zakladatelé" českého Kendó, získali stupeň první dan. V roce 1989 se první čeští kendisté zúčastnili v Nizozemsku poprvé mistrovství Evropy. Dvě klíčové události proběhly v roce 1989 - pád komunismu a otevření země, a konání úplně prvního ročníku mezinárodního turnaje v Praze: Pražského Poháru Kendó (dnes Toru Giga Cup). V roce 1989 proběhl první seminář bojového umění Iaidó. Od roku 1992 se pak rozeběhly první pravidelné tréninky.
V 90. letech začali naši členové cestovat na studijní pobyty do Japonska a hojně na semináře, turnaje a zkoušky do různých zemí. V roce 1993 se Česká republika poprvé zúčastnila mistrovství Evropy v Iaidó a od té doby získala již 16 medailí včetně dvou zlatých. V roce 1994 se Česká republika poprvé zúčastnila mistrovství světa v Kendó. Asi nejznámější kniha o Kendó typu učebnice. Obsahuje základy i pokročilejší prvky. Spousta obrázků a doprovodných fotografií. Kendo Fundamentals Vol. Vynikající učebnice s velkým množstvím fotografií a nákresů z rúzných úhlů, spousta textů k teorii vedení tréninku atd. První kniha o Kendó v jiném než v japonském jazyce. Vhodné pro začátečníky a laické čtenáře.
Kniha o Kendó kata. Anglicky. O zkouškách a stupních a jak se připravit. Obsahuje i DVD. Kniha pěti kruhů legendární šermíře z 17. století o Kendó a jeho filosofii. Zaobírá se jak šermem tak i aplikací jeho filosofie v životě. Filosofický spis mnicha Takuana z 17. století. Příběh dvou kendistů, kteří se pokoušejí o zkoušku na 8. dan Kendó, jeden z nejnáročnějších testů v Japonsku. Nezávislý krátký film o studentovi, ktorý se snaží získat 4. dan. Přestože je to fikce, ve filmu hrají skuteční Kendisté. Zaujalo vás Kendó a chtěli byste si to zkusit? Je to snadné, stačí k nám přijít a zkusit si to, zdarma a nezávazně. Čtěte jak začať.
Kacubó Kenrikai je členem České federace Kendó. Domnívám se, že všichni z vás slyšeli mnoho o kendó od svých učitelů, ale spíše o technikách, než o historii jako takové. Bohužel je velice těžké sehnat v Evropě odbornou literaturu, zabývající se historií kendó. Těch několik knih přeložených z japonštiny, co tu a tam vychází, většinou popisuje rozličné techniky. Třebaže jsem členem Maďarské Kendó Fedrace, tentokrát bych o historii kendó rád hovořil jménem „Forum for Budo Cultur“. Toto Forum není pouze o kendó, jde spíše o organizaci, spolupracující s japonskými experty a učiteli, umožňující studium budó. Svět kendó, je zvláštní svět, kde můžete proniknout do teorie, historie a filozofie tak hluboko, jak je to jen možné.
Historie kendó je velmi komplikovaná a má mnoho částí, takže je nemožné shrnúť ji několika slovy. Také je těžké pochopiť ji bez základů historie Japonska. Edó období je nejzajímavější, protože právě v této době se objevil nový druh tréninku využívající shinai a bogu. 1. suburi se skutečným mečem, nebo tzv. 2. 3. Nejdříve několik slov o období Edó trvajícím od r.1600 do r. 1867, tedy přibližně 270 let japonské historie. Před touto dobou, mezi 15. a 16. stoletím, Japonsko nemělo vládce a tak více než sto let válčili daimyos mezi sebou. Na konci 16. století se objevili dva mocní daimyos, Oda Nobunaga a Toyotomi Hideyoshi, kteří sjednotili zemi a drželi ji pospolu. Nakonec se v r. 1600 stal panovníkem (titul seitaishogun) Tokugawa Ieyasu a rod Tokugawa vládl v Japonsku po celou Edó éru.
V tomto čase praktikovali kednó pouze bushis, nikoli rolníci, obchodníci a řemeslníci. Těm to nebylo dovoleno. V Evropě jsou bushis známí jako válečníci, ale to je pravda jenom částečně. Byli to válečníci, ale hlavně politici. Edó éra byla mírumilovná ve srovnání s předchozí dobou, takže bushis se potýkali pouze s veřejnými záležitostmi. Proto nebyli nazýváni válečníci, ale byli zde jiní, kterým se říkalo bojový experti, tzv. Heihosas ze začátku období Edó získali mnoho zkušeností ve velkých bitvách na konci 16. století. Studium teorie kendó se začalo vyvíjet až v období Edó. Do té doby heihosas trávili dny pouze bojem a ne vyvíjením teorií technik, nebo metod předávání znalostí druhým.
Například styl Yagyu Shinkagenryu měl vyspělé vyučovací metody a teorii, ale to byla v 16. Jelikož Edó perioda byla počátkem dlouhého období míru, heihosas začali sepisovat techniky a teorii jejich vlastní ryuha. 1. 2. Heihosas napsali mnoho knih o teorii, technikách a filozofii kendó. 18. století bylo mírumilovné a politicky stabilní a bushis neměli žádnou příležitost k boji a nebyli tolik motivováni k pilování svých bojových technik. Na druhou stranu bylo stále důležitou částí jejich práce ochránit shoguna, nebo své představené v nebezpečných situacích. Takže ať se jim to líbilo, nebo ne, museli cvičit bugei a zvláště pak kendó.
Toto období vedlo k rozvoji kata a technik, které zůstávaly důležité i pro moderní kendó. Jedním z nich byl talentovaný muž zvaný Naganuma Shiro, který učil Jiki Shinkagenryu. Byl to muž, jež vyvinul trénink volného boje mezi dvěmi soupeři za použití bogu a shinai. To se událo kolem roku 1710. Asi o 40 let později Nakanishi Chuzo, mistr Itto-ryu, začal používat tuto metodu cvičení ve svém vlastním ryuha. V tuto dobu bylo Itto-ryu téměř tak populární, jako Yagyu Shinkagen-ryu a tak se tento způsob cvičení kendó pomalu rozšířil po celém Japonsku.
Jak jsem již zmínil dříve, nejvíce do té doby používaná metoda cvičení kendó byla suburi a kata-geiko za použití bokuto. A samozřejmě i souboje, ale většinou „sundome“ (pozn. Překl.: „sundome” znamená podle mě „bez kontaktní“). Přese vše se názory jednotlivých Bushis lišili. Jedni zastávali, že napětí opravdového boje nemůže být touto cestou pocítěno. Že nejjemnější dotek ostří meče může člověka poranit, ale v brnění je boj více uvolněný a ne tolik nebezpečný. Druzí tvrdili, že někdo, kdo cvičí pouze kata s bokuto se koncentruje na správný a krásný pohyb, ale nemůže vyvinout schopnosti potřebné v reálném boji.
Shinai-uchikomi bylo po svém objevení mimo jiné rozvinuto Chiba Shusaku. Narodil se v roce 1794 a v mládí se učil Hokushin-muso-ryu. Později si otevřel své vlastní dojo ve stylu Hokushin-muso-ryu. Procestoval celé Japonsko a zkusil shiai v každém známějším dojo. Nebyl známý pouze z tohoto důvodu, ale také díky své teorii a tréninkovým metodám kendó. Ve většině kendó ryuha v této době bylo používáno osm stupňů, ale Chiba Shusaku se rozhodl pro tři. Mnoho stupňů znamenalo, že chudí byť talentovaní lidé neměli mnoho šancí získat vyšší z nich, protože na ně byl třeba velký obnos peněz.
K jeho dalším zásluhám se řadí, každému dostupný, jasný popis kendó technik. Celý soubor technik byl nazýván 68 te a stal se základem moderního kendó. Chtěl bych teď mluvit o velmi zajímavé části kendó v období Edó. Bushis tehdy mohli cvičit kednó ve školách Han prefektury, nebo v soukromých dojo, ale v té době ještě neexistoval oficiální výraz dojo. Ten se objevil později, po té co se japonská vláda rozhodla zapojit a v roce 1856 založila status budó, tehdy nazývaný Kobu-sho. Po objevení Američanů v roce 1853 chtěla japonská vláda skrze Kobu-sho vytvořit armádu. Součástí Kobu-sho bylo kendo, shojutsu, hojutsu a suiei.
Studenti školy Kobu-sho byli bushis pracující ve státních institucích. Je zajímavé zmínit, že délka shinai byla poprvé definována v Kobu-sho, jelikož velikost tsuba a shinai se lišila v závislosti na jednotlivých dojo. 701: Nástup řádu Ritso-ryo10. Luk je nejpoužívanější zbraní. Chokuto. Hira-zukuri - používaný typ meče. Wanto. 1274, 1281 Mongolská invaze 1333 pád Kamakura bakufu 1338 Ashikaga no Takauji založil Muromachi bakufu 14. 15.st. 1941 2. 1945 konec 2. světové války. 1946 konec Dai Nihon Butoku Kaizai. Začátek shinai-sport. 1952 založení All Japan Kendo Federation. 1953 první Mistrovství Japonska. 1957 vyučování kendo na středních školách je opětnodovoleno. 1964 vybudování Nihon Budokan.
Jaké knihy formovaly Kendó a literárne zdroje o Kendó
Do tohtoročného prehľadu slovenských literárnovedných publikácií som zaradila 21 kníh, pričom samozrejme, niektoré ďalšie mohli ujsť mojej pozornosti.
- Monografia Tomáša Horvátha Interpretácia, naratív, reprezentácia (Veda) - súbor štúdií o literárnej reprezentácii a naratívnych interpretáciách, s dôrazom na štrukturalizmus a postštrukturalizmus.
- Kognitívna literárna veda od J. Kuzmíkovej - teória, experimenty, analýzy (Veda).
- Timotea Vráblová Život na bojiskách sveta. Reflexie k téme každodennosti v slovenskej tvorbe 16. - 17. storočia (Ústav slovenskej literatúry SAV a Trio Publishing).
- Monografia Poézia Paľa Olivu ( slovenská recepcia a kritické ohlasy).
- Kniha Jána Smreka Za hranice provincie (LIC) - vizuálne aj textovo pôsobivá monografia o vydavateľskej a redaktorskej činnosti v medzivojnovom období.
- Kniha Magdaleny Bystrzak Kritik v spoločnosti: spory Alexandra Matušku (1930 - 1938) (Veda).
- Kolektívna monografia Českých a slovenských autorov Listopadové proměny. Česká a slovenská literatura v kontexte roku 1989 (Ústav pro českou literaturu AV ČR).
- René Bílik - Mýty a slovenská literatúra alebo od Pišťanka ku Kalinčiakovi (LIC).
- Ohlas a preklady diel svetovej literatúry v slovenskej recepcii, ako napríklad Cervantesov Don Quijote na Slovensku a vo svete (P. Šišmišová a E. Palkovičová).
- Ďalšie práce o translatológii a reprezentácii vidieka v medzinárodnom kontexte (anglická verzia kolektívnej monografie Portraying Countryside in Central European Literature).
- Texty o detských knihách a ich spracovaní tém ako smrť a fantázia - Ja som Smrť, Kačka, Smrť a tulipán, Opičieho kráľa a iné.
Publikácie ukazujú širokú paletu prístupov - od teoretických rámov cez kultúrnohistorické kontexty až po literárnu textológiu a vizuálnu kultúru. Autori skúmajú, ako literatúra formuje a reflektuje spoločenské a kultúrne zmeny, a akú úlohu zohrávajú interkultúrne vzťahy v recepcii zahraničných diel na slovenskom prostredí.
Prílohy a vizuálne doplnky
V texte sú použité odkazy na súvislosti Edó obdobia a vývojov kendó spolu s kľúčovými postavami a kontextom moderného Kendó. Nasledujú ilustrácie a mapy, ktoré pomáhajú lepšie pochopiť geografické a technické súvislosti:
< tagimg>Infografika: Edó obdobie a vývoj kendó< tagimg>Mapa rozšírenia Kendó v Európe a JaponskuPri používaní štúdií a literárnych diel v tejto téme je dôležité priznať rôznorodosť pohľadov a historických interpretácií. Základné teze sa prelínajú s filozofickými a kultúrno-historickými aspektmi Kendó, ako aj so širším pohľadom na budó a jeho úlohu v spoločnosti.
How This Ancient Martial Art Helps Japanese Police Fight Crime
Tabuľka: Základné body vývoja Kendó a súvisiace udalosti
| Rok | Udalosť | Kľúčový dôsledok |
|---|---|---|
| 1986 | Začiatok cvičenia Kendó v ČR | Prvý kontakt s Zen Nihon Kendó Renmei v Prahe |
| 1988 | Prvé danové prírastky | Prví čeští kendisté získavajú prvý dan |
| 1989 | Mistnostev Evopry a Pražský pohár Kendó | Otváranie éry spolupráce so zahraničím |
| 1992 | Prvé pravidelné tréningy | Stabilizácia klubu a trénovacích štruktúr |
| 1994 | Prvé svetové majstrovstvá Kendó | Reflektovaný význam Kendó na svetovej úrovni |
Chcete začať Kendó? Stačí prísť a vyskúšať si to, zdarma a nezáväzne. Tí, ktorí hľadajú históriu Kendó a jej význam pre budó, nájdu v týchto textoch a zdrojoch mnoho podrobných informácií a historických paralel.